Vzpomínky 3. náčelníka

Rád bych se také připojil k „nažhavení“ mozkových závitů bojovníků Bílého Orla před podzimním srazem a tak jsem přeskládal hromady krabic od banánů (rodinný archiv), našel jsem vandrovní knížky a nad jejich stránkami zavzpomínal, jak to vlastně tenkrát bylo se mnou a s Orlíky.
.
Úplný začátek oddílu – náborovou akci na letenských školách – jsem nezažil. K účasti na vedení oddílu mě moji tehdejší vedoucí (v turistickém klubu Biblíci) Tulák a Brko přizvali v průběhu podzimu 1969, abych jim pomohl svými zkušenostmi ze skautského oddílu „Jedenáctka“ střediska Psohlavci, ve kterém jsem předtím působil necelé tři roky jako vedoucí družiny. Jako první moji oddílovou akci jsem ve vandrbuchu našel výpravu do Šmudlova lomu v Srbsku 2. 11. 1969. Přiznám se, že už ani nevím, proč „Šmudlův“ lom, ale třeba mi to někdo na srazu vysvětlí. (Vím, že byl v oddíle Šmudla, ale proč zrovna jeho lom?)
Červenec 1970 – první tábor Orlíků na Soumarském mostě. Plánek a obsazení už poskytl Brko, já mohu ze svého vandrbuchu přidat báseň „Šumava“, kterou jsme opsali snad na výletě na Boubín a kterou mi Brko svým typickým rukopisem přepsal a opatřil kresbou do mého vandrbuchu.
Podzim 1970 a 2. oddílový rok – z dalších zápisů a razítek v mém vandrbuchu vyplývá, že Srbsko, jeskyně a okolní lesy byly v těch letech oblíbeným místem výprav Orlíků.
Zima – jaro 1971 – náčelník Brko nastoupil zelenou službu vlasti a my za ním s Tulákem jezdili nejdříve sami stopem do Litoměřic, a pak na začátku května 1971 jsme se za ním vypravili i s Orlíky na první cyklovýlet z Prahy až do Litoměřic, (a založili tak tradici spaní ve školních tělocvičnách a třídách).
Červenec 1971 – 2. tábor na Bobřím jezeře – spolu s oddílovým přítelem Petrem Kneřem a minináklaďáčkem ODPM Praha 7 jsem tvořil předvoj, který za pomoci kanoe přepravoval táborový materiál na vyhlédnuté místo na břehu jezera, protože cesta po pevnině vedla bažinou. Ze vzpomínek snad první kuchařský „misterstuck“, obalovaný sýr pro všechny táborníky (Dlouhé desítky let jsem si držel v paměti, že to byly řízky, ale pánové Tulák a Brko mě nedávno přesvědčovali, že to byl sýr. Ale i tak, že?).
Podzim 1971 – 3. oddílový rok zahájila Traperská mačeta na Americe u Karlštejna. Zúčastnila se i moje budoucí žena Jitka. Ve vandrbuchu mám fotku, jak Jitka vyklepává jakousi hmotu z kotlíku do připravených ešusů pozorně sledována (patrně hladovými) bojovníky Balůem, Poustevníkem a Hadimrškou. V naší rodině se traduje, že se Jitce podařilo špagety v kotlíku připálit a myslela si, že už ji ssebou nikdy nevezmeme. No, a když jsme ji nezapudili, složila později Orlíkům i slavnostní hymnu „Leť orle můj!“
Český ráj – třídenní pěší putování na konci října, opět se spaním ve školách, tentokrát se zase zúčastnila moje sestra Věra a moc se jí to s Orlíky líbilo.
Jaro 1972 – v únoru asi první oddílový orienťák na Medníku, později z toho vzniklo několik ročníků Memoriálu J. M. Tubra. (Kdopak tuší, kdo to byl?)
Březnová jarní robinzonáda v Borku u Jílového zůstává v mých vzpomínkách jako akce, kde jsem vyrazil s rádci na výlet brzy ráno, služba ještě nepřišla z nákupu a tak jsme snídali plátky sýra, namazané paštikou.
Červenec 1972 a 3. tábor „13 ztracenců“ – už o něm psal Brko, první tábor s podsadovými stany, název vznikl podle závěrečného úseku táborové hry, který se poněkud protáhl a tak se bojovníci vraceli dlouho do noci do tábora sami, ale i za pomoci okolních hajných na jejich motorkách. Zase vzpomínka – můj otec, který v té době bydlel ve Žďáru, nás přijel právě tehdy navštívit a tak jsme do noční tmy mohli vytáhnout místo vlajky na stožár blikající oranžový majáček z auta, aby bojovníci v noční tmě našli cestu do tábora.
Po táboře se několik Orlíků vydalo s Tulákem a se mnou na cykloputování do NDR a dostali jsme se až na Rujanu u Baltu, i když částečně také vlakem a autostopem. Z příhod snad ta s dálniční policií na motorce se sajdkárou, která nás, cyklisty nechápavě se tvářící, vypověděla za pomoci německo-českého slovníku z dálnice na okresku dlážděnou „kočičími hlavami“.
Podzim 1972 a 4. oddílový rok, s tradiční Traperskou mačetou na Americe. Ve vandrbuchu se mi zachovaly disciplíny: běh starou klikatou štolou potmě, slalom mezi stromy, výběh stěny na Americe, slaňování atd.

Báseň Šumava 1971	Traperská mačeta 1971	Rok dálkových pochodů 1974

Zde moje aktivní působení v oddíle pomalu končí – přihlásily se školní povinnosti, maturita a tak jsem na 4. tábor u Nového Hospodáře (tábor Dvou kmenů - pozn. sazby) na Jindřichohradecku v létě 1973 přijel už jen jako host na návštěvu.
Další roky, jak život šel, jsem občas s něčím pomohl, zaskočil, když Brko nemohl a pak po letech zase pomáhali Orlíci mě, resp. ostatním turistům a pochodníkům při organizování prosincového pochodu Tulácká cítka, konaného na paměť jedné tulácké svatby. (Mimochodem, zorganizovali jsme 15. ročníků a od 16. ročníku tuto akci převzal turistický oddíl Lokomotivy Praha a letos bude už jubilejní 35. ročník. Nechcete vyrazit do přírody?)

Byly to krásné roky a věřím, že nejen pro mě, ale i pro všechny kluky, kteří oddílem prošli.

Sibiřan

Červenec 2009