NEOBJEVENÁ KULTOVNÍ MÍSTA

Před časem jsem učinil výzvu k vytvoření virtuální vandrovní knížky. Napadlo mne stát se prvním přispěvatelem a inspirovat k možným výšlapům na zajímavá místa. Shodou okolností jsem v nedávné době navštívil taková, která u mne vyvolala asociace s TTO BO.
 

Orlík nad Humpolcem	Jelení louky	Racek (okolí)	Bobří soutěska	Vodopád v B.ú.	Medvědinec

Orlík

V létě minulého roku jsem navštívil Orlík. Tedy nikoliv turistickou klasiku Orlík nad Vltavou, leč Orlík nad Humpolcem. Zalitoval jsem, že to, co je možné dnes, nebylo možné před pětatřiceti lety. To byly ruiny pouze zdrojem stavebního materiálu pro místní obyvatelstvo. S opravami začalo občanské sdružení několika nadšenců počátkem 90. let minulého století a hrad byl zpřístupněn veřejnosti v roce 1997. Dnes se přistupuje ke konzervaci zrenovovaných staveb. K vidění jsou chlebová pec, replika keramické pece, opravená studna v podhradí, štoly pod hradem. Provozovatelé nabízejí oddílům možnost přenocovat v areálu hradu, uvařit si jídlo na topeništi hradní kuchyně. A to za pouhé přiložení ruky k dílu při jednoduché údržbě a neomezování denního návštěvnického provozu. Silueta hradního paláce silně připomíná důvěrně známý Okoř. Orlíci na Orlíku – to by byla pecka!

Jelení louky

Na podzim minulého roku jsem navštívil Jelení louky v Krkonoších. Místo jak dělané pro družinovou výpravu Jelenů, pokud by tu stále nependlovali pracovníci KRNAPu. Kousek od Pece pod Sněžkou je údolí obtékané dvěma potoky. Na rozsáhlé louce vyklučené dřevaři vzniklo jedno z prvních pohostinských míst v Krkonoších. Bylo tu zřízeno dokonce kamenné koupaliště. Přírodní katastrofy a socialistické hospodaření podniku ČKD znechutily život všem provozovatelům místních horských chalup. V největší horské boudě (exterierově téměř v původní podobě) dnes hospodaří pan Říha. Není to pytlák, leč pohostinný vzorný hospodář. Ukáže vám elektrárnu na potoce, díky níž je energeticky soběstačný. Vynikající domácí strava, včetně čerstvého pečiva ráno v boudě pečeného je třešinkou na dortu vysokohorské turistiky.

Racek

V zimě minulého roku jsem nenavštívil osadu Racek v Posázaví. Četl jsem shodou okolností blog o jakémsi treku. Dotyčný putoval ze Senohrab přes Čerčany do Benešova. Cesta vedla romantickým terénem Konopišťského potoka, přes trampskou osadu Měsíční údolí, Vidlákovu Lhotu a obec Racek po červené turistické značce! Pochopil jsem, proč byla družinovou barvou Racků právě červená. Rozhodl jsem se toto místo rovněž navštívit, ale počkat až se stromy olistí, vzduch prohřeje a sluneční světlo změkne. Toto kultovní místo mám tedy teprve v plánu.

Bobří soutěska

Na jaře letošního roku jsem navštívil Bobří soutěsku u České Lípy. Narazil jsem na ni cestou ze Zahrádek, kde jsem prohlížel Mnichovskou průrvu - průkop v pískovcových skalách přivádějící vodu do Novozámeckého rybníka. Údolí Bobřího potoka vede po svahu Bukové hory. Romantická rokle erodujícího čediče je místy hluboká až 30 m. Přechody přes potok suchou nohou jsou někdy docela dramatické. Asi 4 km za obcí Verneřice narazíte na jednom z přítoků na nádherný šestimetrový vodopád. Soutěska je od roku 1968 chráněna. Nechápu, jak mohla uniknout pozornosti družiny Bobrů a nestat se jejich kultovním místem. Hádejte jaké barvy je turistická značka procházející soutěskou?
 

Medvědinec

Ke kompletaci „kultovních míst“ mi tak schází místo družiny Medvědů (kterou jsem bohužel již nezažil). Mohla by jím být – zapomenutá turistická chata Medvědinec* v Jeseníkách. Poslední výspa romantiky 5km od obce Kunčic. Žádná elektřina, ale petrolejky, topení v kamínkách, studená voda. Na moje současné kosti a klouby romantika až přemrštěná a poměrně dost vzdálená. Jestli se tam však přece jen někdy dostanu, dám zase vědět.
Roy

* Pozn. sazby - pravděpodobně se jedná o Medvědí boudu která patří brněnským horolezcům a není veřejně přístupná, viz doplnil jsem foto - doufám, že se nemýlím, Pe-pa